Do Třebíze za Václavem Benešem Třebízským (20. 8. 2011)

Patronem našeho dalšího výletu se stal Václav Beneš Třebízský – český kněz a především spisovatel, který byl za svého života sice velmi známý a oblíbený, ale dnes už přece jen trochu upadá v zapomnění (možná i proto, že minulým režimem nebyl pro své kněžství moc oblíben).

Na výlet jsme tentokrát vyrazili autobusem z nádraží na Florenci, kde se však nakonec sešla jen část účastníků, neb další se přidávali porůznu cestou a dorazili do Třebíze kupříkladu i vlastními auty.

Na začátku jsme měli trochu problémy s hledáním rodné světničky a vchodu do skanzenu, než jsme zjistili, že skanzen v Třebízi není žádným uzavřeným areálem, ale je prostě tvořen několika historickými staveními přímo ve vesnici mezi ostatními domy – jednou z částí skanzenu pak je právě rodný dům Václava Beneše Třebízského. Přímo před ním se nás ujala průvodkyně zdejšího skanzenu – a jak nás jednou uchytila do spárů, už nás nepustila a zatáhla nás na prohlídku celého skanzenu. Prohlídku jsme si docela užívali, paní průvodkyně byla milá, ochotná a její výklad přiměřeně poutavý. Z prohlídky nám nicméně trochu vyhládlo, takže jsme pocítili potřebu nabýt ztracenou energii ještě ve Třebízi v restauraci na místní návsi.

Teprve po obědě jsme vyrazili na pěší část našeho výletu. Tentokrát jsme museli celou cestu absolvovat úplně bez navigace turistickými značkami, neb v okolí Třebíze se v podstatě žádné nenachází, ale problémy s hledáním cesty jsme i přes tento handicap skoro neměli.

Nejzaznamenáníhodnějšími objekty, které jsme cestou potkali, byla jednak železniční zastávka Královice u Zlonic, kde jsme se rozloučili s našimi automobilisty, kteří se museli nějak dostat ke svým čtyřkolým miláčkům a vlak se jim jevil jako nejlepší varianta. Druhým objektem, který zaujal naši pozornost, byl kostel sv. Jakuba v Lidicích (dlužno podotknout, že to nejsou „ty“ Lidice, ale malá osada shodného jména, která je dnes součástí města Slaného). Tady zrovna začínal koncert vážné hudby – po delším váhání a poněkud zmateném hlasování jsme si nakonec tuto příležitost nechali ujít a pokračovali v další cestě bez hlubších kulturních zážitků.

Ve Slaném se zbytek naší výpravy rozpadl na další malé skupinky – jedni vyrazili ku Praze vlakem, jedni autobusem a jedni vyrazili autobusem k městu Kladnu.

Účastníci: Marek+Petr, Honza+Martin, Franta, Petr K., Honza N., Štěpán+Matěj

Honza K.