Osada Ležáky
21. 6. 2014
Červnový termín jsem právě pro návštěvu Ležáků zvolil především kvůli jejich vzdálenosti od Prahy a z toho vyplývajícího delšího cestování – říkal jsem si, že kdybychom se cestou někde zdrželi, ať nebloudíme někde na Dálném východě po tmě. Také sraz musel být díky tomu stanoven na poměrně brzkou hodinu – vlak měl odjezd z Prahy už v 8.11 hodin. Mezinárodním expresem jsme dojeli do města perníku, tady jsme přestoupili a pokusili se nacpat do lokálky jedoucí jižním směrem přes Chrudim do Vrbatova Kostelce. Nacpání se nám úspěšně zdařilo a cestou se k nám namáčkli ještě Marek s Petrem, čímž se celkový počet účastníků zaokrouhlil na pěkných baťovských devět. Cesta vlakem nebyla kvůli jeho důkladné vytíženosti zrovna příjemná, a tak jsme byli rádi, že jsme přijeli do Vrbatova Kostelce a dále se vydali sice po svých, ale bez davů.
Cesta od nádraží do Ležáků vedla nenáročnou a příjemnou krajinou. Na místo bývalé osady jsme sice dorazili okolo poledního, ale místo oběda jsme zavítali (většina) na prohlídku památníku – není moc velký a jeho prohlídka věru nebyla dlouhá. Oběd jsme absolvovali na Markovo doporučení až opodál v restauraci s pěkným názvem „Majlant“ – nebyla úplně nejlevnější, ale majlant to tam zase přece jen nestálo, spíše bych jen řekl, že to dost dlouho trvalo, ale na kvalitu jídel si následně nikdo nestěžoval, pokud mne paměť neklame, tak spíše naopak.
Zpáteční cesta k vlaku vedla kolem zříceniny hradu Žumberk. Cesta k ní nám akorát zapadla do časového plánu, a tak jsme vyrazili k její návštěvě. Přiznávám, že jsem o hradu předtím nikdy neslyšel, a tak jsem byl celkem překvapen, jak pěkně zachovalá zřícenina to je – navíc jsme cestou k hradu šli kolem roztomilého romantického jezírka, které taktéž stálo za zastavení. Putování jsme zakončili na vlakové zastávce v Zaječicich a pak už jsme jen fičeli domů ku Praze.

Účastníci: Marek + Petr, Jirka + Honza, Martin + Honza K., Petr S., Ondra, Vráťa