Příprava na svatojánskou noc ve Svatém Janu pod Skalou

23.6.2007

Výlet tentokrát tematicky ladil s datem konání – do obce Svatý Jan (s velkým S) jsme se vypravili v předvečer svátku svatého Jana (s malým s). Vlakem jsme tentokrát vyrazili ze smíchovského nádraží (s malým s), a to do Loděnice (s velkým L) – což je mimochodem nádraží, kde se natáčely Ostře sledované vlaky (s velkým O).
Zásadní slabinou výletu bylo tentokrát počasí – sotva jsme vyrazili, začalo pršet, pak chvíli lilo, potom zase chvíli pršelo a nakonec přestalo. To se stalo právě ve chvíli, kdy jsme dorazili do Solvayových lomů (s velkým S) – což je opuštěný lom sloužící jako skanzen. Přišli jsme akorát včas, protože zrovna začínala prohlídka. Její součástí byla kromě sympatického průvodce také jízda vláčkem a návštěva bývalé podzemní štoly. Tomu, kdo tam nebyl, lze návštěvu vřele doporučit.
Ze skanzenu jsme vyrazili směrem k skále (s malým s) nad Svatým Janem (s velkým S) pod Skalou (s velkým S). Výhled byl opravdu nádherný – ale jelikož doba již poněkud pokročila, obcházel většinu účastníků hlad, takže jsme se nic moc dlouho nekochali a vyrazili dolů na oběd. Jediná místní hospoda byla bohužel beznadějně přeplněná a do toho začalo opětovně pršet. A právě tady se ukázala pravá povaha všech účastníků.
Někteří /a nebudeme je jmenovat ani jinak charakterizovat/ vyrazili nejkratší cestou k sousední vsi Hostimi /no, ona ta ves patří už k Berounu, takže vlastně do města/ s další hospodou – jiní se rozhodli nejdříve alespoň krátce navštívit svatojánské pamětihodnosti – kostel a pramen v jeskyni svatého Ivana (s malým s). I tato skupina ovšem posléze dorazila do hostimské hospody.
Nutno složit obrovskou poklonu zdejší hostinské – především v tom, že se nenechala nikterak zkrušit Michalovými poznámkami a dokonce specielně pro nás zařídila zvláštní chod. Poté, co předešlá skupina dojedla polévku /a nám uměnímilovným vůbec nic nenechali – fuj!/, tak totiž už nezbylo nic teplého k jídlu. Příprava sice trvala o něco déle, nežli by bylo žádoucí, ale rozhodně si nikdo neměl na co stěžovat. … tedy s výjimkou počasí, protože když jsme se zvedli k odchodu, začalo zase pršet. Vzhledem k tomu jsme oproti plánu vynechali původně plánované bubovické vodopády (s malým b) a vydali se přímo do Srbska (s velkým S) nejdříve na točenou zmrzlinu a následně na vlak. Jak probíhala cesta zpět, nemohu poreferovat, protože jsem odjel na opačnou stranu směrem domů do Berouna.

Statistika:
Účast: 11 – HonzaK+MartinD, Michal, FilipTS, JirkaO+HonzaIII, MarekB+PetrP, Jindra, MartinF, Pavel
Trasa: 11km – Loděnice, po modré Solvayovy lomy, neznačeně Skála, po červené Svatý Jan pod Skalou, po žluté Hostim-Srbsko
Pamětihodnosti: skanzen těžby vápence Solvayovy lomy s jezdícím vláčkem, jeskyně sv.Ivana s pramenem
Restaurace: Hostim: U Grobiána-moc ochotní, speciálně pro nás navařili

p.s.: Obrovskou poklonu je nutno složit i Michalovi, protože teprve právě jeho pověstné vyjednavačské schopnosti nastartovaly tu ochotu hostimské hostinské udělat pro nás ten zvláštní chod.