Cesta z města – z Radotína na Karlštejn

22.4.2007

Oproti loňskému zahájení se počasí podstatně polepšilo, takže většina z nás mohla absolvovat výlet v tričkách a (někteří) kraťasech. Sluníčko pěkně hřálo a den po výletě jsem byl v práci několikrát dotázán, kdeže jsem se to o víkendu opaloval.
Sraz byl tentokrát naplánován na radotínské nádraží, kam dva (moje maličkost a Franta) dorazili vlakem od Berouna, dalších devět lidí dorazilo vlakem z Prahy. Přes město jsme udělali opravdu jen pár kroků, napojili se na červenou značku a ta nás hnedle začala směrovat kolem hřbitova do příkrého kopce. Ti, kteří výstup nevydrželi, zůstali tam; ti, kteří výstup vydrželi (celkem 11 ks) byli odměněni výhledem do kraje a současně též výhledem na silnici plnou cyklistů. Za zmínku stojí rovněž další živé přírodniny – dva přátelští koníci, přičemž jako nejpřátelštější se nejprve jevil Martin, když se s nimi podělil o jablko, ale následně se ukázalo, že jedno jablíčko ještě před těmito milými čtvernožci zatajil a jal se ho požívat vlastnoručně (totiž vlastnoústně).
Další pamětihodností na cestě byla obec Solopysky (resp. Solopisky, ani místní se nemohou shodnout), kde za zmínku stojí zejména místní putyka – sice klasická vesnická hospoda, ale pokud mohu hovořit, tak zdejší sekaná byla výborná. Ze stěny na nás shlíželi pánové Lenin a Stalin s Gustávem Husákem, ale my jsme si chuť zkazit nenechali.
Následovala další obec s pěkným názvem – Vonoklasy, kde se odehrával příběh zpodobněný v případu majora Zemana nazvaném Studna. Z účastníků naší výpravy se nicméně nikdo obětí trestného činu nestal.
Zříceninu hradu Karlíka jsme víceméně minuli bez povšimnutí, neboť jsme předpokládali, že architektonické choutky ukojíme na hlavním cíli naší cesty – totiž Karlštejnu.
Tak se také stalo. Demokratickým hlasováním 10:1 jsme se rozhodli hrad navštívit, ale jen v rozsahu bezplatného přístupu (prohlídka interiérů byla zavrhnuta jednomyslně). Po několika fotkách jsme se odebrali k nádraží, kam jsme nedošli, neboť jsme se zastavili těsně před ním v hospůdce U Švejka. Nutno konstatovat, že od poslední návštěvu se úroveň trochu zhoršila – ale najíst nám dali, napít taky (točená kofola), tak co.
Na nádraží jsme se rozdělili na dvě nestejné skupinky a v poměru 7:4 odjeli buď na Prahu nebo na Beroun.

Statistika:
Účast: 11 – HonzaK, FilipTS, HonzaIII, Radim+Milan, Marek+PetrP, Jindra, Peter, MartinF, Franta
Trasa: 18km: po červené Radotín-Solopisky-Vonoklasy-Mořinka-hrad Karlštejn, po žluté nádraží Karlštejn
Pamětihodnosti: hrad Karlštejn
Restaurace: hostinec v Solopiscích-dobrá až domácí kuchyně;hospůdka U Švejka v Karlštejně-dobrá točená malinovka a kofola