Přerov
Společně do Přerova, a přece jen v Čechách
(26. 6. 2010)
Výlet jsme tentokrát zahájili poněkud dramatickou událostí, ke které došlo již při vystupování na zastávce Čelákovice-Jiřina. Martin si totiž těsně po odjezdu z předcházející stanice rozhodl ještě ve vlaku ulevit a netušil, že vzdálenost mezi čelákovickým nádražím a zmíněnou zastávkou je jen velmi malá, takže nakonec sotva taktak stačil vyskočit z vlaku těsně předtím, než se dveře zavřely.
Pak už na nás čekala jen velmi nenáročná procházka rovinatou krajinou kolem Labe – tedy nenáročnou, pokud jde o převýšení. Navigačně se ukázalo, že to zas tak jednoduché není. Ač jsme si cestu již předem naplánovali nejen v trase turistické značky, sešli jsme ze značení o něco dříve, než jsme plánovali, takže jsme pak trošku bloudili, ale nakonec jsme se zase našli a trefili jsme se i k rezervaci jménem Arazímovy tůně, kterou můžete vidět na obrázku. Poněkud tajuplné místo uprostřed zemědělské krajiny má jen jednu nevýhodu – cesta k němu je lemována nesčetnými poletujícími komáry.
Další naše zastávka se konala u kaple sv. Vojtěcha, která nás trošku zklamala. Nachází se uprostřed polí, její okolí není nijak extra upraveno a hlavně tam bylo vedro. I přesto jsme chvilku poseděli a pak už jsme pospíchali směrem k Přerovu nad Labem na oběd, kde na nás čekala restaurace hned u okraje obce. Poté jsme ještě navštívili místní cukrárnu s výbornou zmrzlinou a pak jsme se vydali na výstup na Přerovskou hůru. Měly zde být pozůstatky keltského hradiště a výhled. Z toho prvního jsme neviděli vůbec nic, z toho druhého jen něco málo. Ale aspoň jsme pořídili tradiční skupinovou fotku. Protože značka na vrchol je jen slepá odbočka z hlavní trasy, nechtěli jsme se vracet po stejné cestě zpět, a tak jsme zvolili poněkud odvážně okružní cestu po obilném poli a následně jsme na druhé straně z hůry slezli a došli – opět do Přerova. Další pokračování už vedlo opět v rovinou krajinou, nejprve podle Labe, pak po mostě přes něj a posléze městem Lysá až k nádraží.
Honza K.
- Kamarádi radostně kráčející vstříc cíli výletu. Ještě nevědí, že jdou špatně.
- První příznaky ztracení – Honza zamračeně kouká do mapy.
- Nakonec se nám to přeci jen podařilo a Arazímovy tůně jsme našli. Byly to takové malé rybníčky…
- …plné leknínů a stulíků…
- …dokonalé místo k odpočinku. Honza tentokrát i oficiálně protestoval proti rychlému tempu a absenci zastavení k rozjímaní! Stížnost je v šetření.
- Tuhle fotku mi Marek zakázal zveřejňovat. Nevím proč, ale radši si ji rychle prohlédněte, než ji smaže!
- Od tůní jsme vyrazili ke kapličce sv. Vojtěcha. To, co vidíte, není rabování svatostánku, ale hledání kešky.
- Honzova stížnost byla zřejmě uznána, protože tady už zase sedíme, místo toho, abychom rychle postupovali k dalšímu průběžnému cíli! Petr, Marek a Franta si užívají keš-kořisti z kapličky.
- Honza využil svého úspěchu, lehl si na louku a nechtěl odejít. Přiměla ho k tomu až asi kilometrová vzdálenost od zbytku výletníků.
- Aby nebyl přechod od kaple do Přerova tak náhlý, učiňme krátké zastavení k obdivování květeny.
- Tak to už je přerovská cukrárna. Klukům zjevně chutná.
- Z Přerova jsme vystoupali na kopec, kde mělo kdysi být keltské hradiště. To jsme nenašli. Takže vůdce ukazuje dalši cestu. Připomíná mi to jednu budovatelskou fresku s Leninem. Jen nevím, jestli by na ní byl i Honza, který si utírá pusu od té výtečné zmrzliny.
- I když jsme nenašli hradiště, tak jsme se aspoň vyfotili (zleva Martin, Petr, Marek, Honza a Jirka, tou dobou už nás opustil Franta). Vidíte, že Honza opět protestuje, tentokrát proti stereotypu čelního focení.
- Našel jsem 3 rozdíly – Petrovi spadly na nos brýle, Jirka si přendal čepici do druhé roky a Honza se úplně převlékl a nechal si narůst fousy.
- Tady vidíte, kam před focením prorocky ukazoval vůdce. Tohle pole jsme museli překonat při návratu od Keltů do současnosti. Pochopil jsem přirovnání „jako osina v zadku“ a jeho sprostší verze.
- Zpátky v Přerově už velice nebezpečné pole zůstalo jen dobrodružnou vzpomínkou, o které se dá žertovat.
- Po cestě do Lysé před námi hodnou dobu defiloval dudek. Už jste ho někdy viděli v přírodě?
- Na závěr ještě pohled na Labe, které majetnicky přehlíží Marek.
Zanechat komentář
Pro zanechání komentáře je nutné se přihlásit.
Žádné komentáře »