Ovčáry
Koupací výlet, tentokrát za Jaroslavem Vrchlickým (a Kolínskou řepařskou drážkou) do Ovčár (23. 7. 2011)
Vzhledem k tomu, že způsob letošního červencového počasí je poněkud zvláštní, bylo docela úspěchem již to, že předpověď na den konání „tradičního koupacího“ výletu neobsahovala vydatné deště. Na hlavním nádraží se nás sešlo sedm statečných a vyrazili jsme vstříc celkem třem cílům tohoto výletu: Kolínské řepařské drážce, Jaroslavu Vrchlickému a koupání.
Cesta do Kolína proběhla v podstatě bleskově, v duchu pohodlí vlaků vyšší kvality pod značkou ČD, v Kolíně jsme museli s cestovními standardy trochu dolů a přestoupili na místní autobus, kterým jsme dojeli na konečnou Kolínské řepařské drážky.
Jedná se o muzejní provoz vlaků v trase někdejší malodrážky určené především ke svážení cukrové řepy. Provozováno je pouze pár kilometrů, oproti loňsku přitom došlo k rozšíření o koncový úsek Výrovna – Mlejnek, po kterém jsme se tedy svezli jako po čerstvě obnoveném. Na trati se pak prohánějí historické vláčky tažené střídavě dieselovými a parními mašinkami. My jsme viděli obě (táhla nás ta parní) a jsou to roztomilé malé stroje, které byste si nejraději odnesli v batohu (nebo přímo v kapse) s sebou domů. Společně s námi projevilo touhu se svézt vláčkem mnoho dalších lidí, takže museli z depa k našemu vlaku připojit nejprve navíc jeden vagon a poté ještě další. Nejlepší na tom bylo, že pohon z depa k nástupišti byl ruční (inu je to tu všechno takové milé a roztomilé). Jízda tam i zpět trvá necelou hodinu a všichni jsme si to (mezi těmi dětmi) užili, pára voněla, saze lítaly a tak dále.
Po příjezdu zpět jsme se rozhodli využít služeb zdejšího pohostinného bufetu, který je v ostaveném vagonu –na výběr měli jen sekanou, párky a klobásy. My jsme si všichni dali klobásu (s výjimkou Honzy, který držel dietu) a nelitovali jsme, protože byla výborná.
Poté už jsme se vydali k blízké obci Ovčáry, kde prožil mládí český spisovatel Jaroslav Vrchlický. Připomíná ho tu pamětní deska na budově místní základní školy, kterou Mistr v dětství navštěvoval. Bohužel byl zrovna v rekonstrukci chodník před školou, takže ta vzpomínka na jeho památku nebyla zrovna důstojná, ale přinejmenším společnou fotku jsme pořídit mohli.
Poté jsme se vydali na cestu mezi poli a lužními lesy, cestou jsme opět křižovali trasu drážky a potkali mašinku, až k obci Tři dvory, na jejímž okraji se nachází plovárna s přírodním rybníkem. I když bylo na poměry letošního léta krásné počasí, na koupání to řece jen tak úplně nebylo, takže plovárna byla toho času bez plovajících návštěvníků. Zde se ukázalo, že přes moje opakované nabádání k tomu, aby si všichni účastníci vzali s sebou plavky každopádně a bez ohledu na počasí, tohoto pokynu přece jen všichni neuposlechli, ale přesto se ke vstupu do vody odhodlala nadpoloviční většina účastníků a ti zbylí si alespoň smočili různě velké části povrchu těla. Myslím, že tedy nebude tak úplně přehnaným tvrzení, že koupací výlet se letos i co do koupání vydařil.
Od koupání nás už čekala jen cesta podél Labe do Kolína a poté hledání nějakého podniku, kde bychom se za přijatelné ceny dobře mohli navečeřet, kteréžto neskončilo úspěchem, a tak jsme se vlakem vydali na cestu ku Praze.
Účastníci: Marek+Petr, Honza+Jirka, Honza K., Petr, Nathan
Zanechat komentář
Pro zanechání komentáře je nutné se přihlásit.
Žádné komentáře »