Neštětická hora
Silvestrovský výlet na Neštětickou horu (15. 9. 2012)
Když jsem dával dohromady letošní plán, tak nějak spontánně jsem ke každému výletu přiřadil nějaký přívlastek – jen u tohoto se mi nedařilo nějaké vhodné pojmenování vymyslet. Když jsem na Silvestra zjistil, že je to jediný výlet bez přívlastku, společně s Martinem jsme vymysleli takový vtípek, že výlet na Neštětickou horu bude silvestrovský.
Nevím, zda to bylo názvem, termínem konání či programem, ale účast na výletu byla pro letošek rekordní a řekl bych, že možná i za loňský rok a ještě dál. Sešlo se nás na roztylském autobusáku celkem 11, takže jsme v autobuse tvořili většinu osazenstva. A to na nás ještě v Neveklově čekali Marek s Petrem, kteří část cesty absolvovali vlakem.
Hlavní cíl výletu se nacházel zhruba tak uprostřed cesty – ale zato pořádně na kopci. Výstup nám dal docela zabrat, takže jsme se nahoře rádi vydýchali a pokochali výhledem. Rozhledna je sice v trochu dezolátním stavu, ale zato je přístupná bezplatně a výhled z ní je pěkný, navzdory některým dostupným údajům, že výhled zakrývají stromy – není to tak úplně pravda. Navíc je vhodně uzpůsobená k pořízení společné fotky. Cestou jsme bohužel nepotkali žádnou vhodnou restauraci, takže jsme se občerstvovali tak porůznu z vlastních zdrojů a vynahradili si to až úplně na konci v Benešově. Tady jsme pěkně pojedli, popili a pak vyrazili na vlak.
Účastníci: Honza K. + Martin, Marek + Petr, Jirka + Honza, Honza S. + Curd, Michal H., Petr Šp. + Honza, Radim + Milan
- Začněme rovnou na rozhledně na Neštětické hoře. Fotografové brzy zjistili, že vzhledem k našemu počtu a malosti věžičky nebude společná fotka jen tak…
- Vyřešili to následovně: 1) fotograf seběhl dolů a 2) několik výletníků je mimo záběr.
- Petr s Honzou se někde courali pozadu. Ale díky nim můžete obdivovat i druhou stranu rozhledny a to navíc z pohledu odcházející výpravy.
- Čas oběda nadešel, a tak jsme kousek od rozhledny nasimulovali hospodu s venkovním posezením. Přesněji simulovali jen ti, kteří měli zásoby.
- Kapacitu plic pana lesmistra Rady můžeme jen obdivovat.
- Tady vidíte z velké dálky zámek Konopiště. Ale jak říkáme my, milovníci miniatur: Nemusí pršet, jen když kape.
- Geocacheři se nezastaví před ničím, ani před majestátem sakrálních staveb. Tady vidíme Marka s Honzou těsně předtím, než zryli okolí a na cihly rozebrali tuto kapličku v honbě za keší.
- Poznáváme vlastní tělo. Marek přišel s úžasným nápadem: k dotýkaní se elektrických ohradníků používat dlouhé stéblo. Má to totiž tu výhodu, že regulováním vzdálenosti ruky od místa dotyku stébla s drátem regulujete odpor a tudíž i intenzitu elektrošoku!
- Zatímco družstvo kešerů vpravo rozebírá mariánský sloup, na což s opovržením hledí (resp. odvrací zrak) Honza (resp. Curt), Honza s Martinem vlevo právě (úplně a definitivně) dořešili (všechny) morální otázky eutanazie.
- Zvyk recenzovat navštívenou hospodu byl v poslední době opomíjen. Tady se navracíme k tradici poukazem na to, kolik jsme toho snědli a vypili.
Zanechat komentář
Pro zanechání komentáře je nutné se přihlásit.
Žádné komentáře »