Za Antonínem Dvořákem do Nelahozevsi (15. 10. 2011)

Patronem posledního letošního výletu se stal hudební skladatel Antonín Dvořák. ten se, jak známo, narodil a vyrůstal v Nelahozevsi, v domku jen pár metrů vzdáleném od železniční trati Praha  – Děčín. Proto i my jsme využili k cestě do Nelahozevsi vlak, vystoupili jsme ovšem již v Kralupech nad Vltavou a vyrazili jsme podle Vltavy (a železniční trati) po Dvořákově stezce do Nelahozevsi. Dvořákův rodný domek je skutečně tak blízko u trati, že jsme ho málem přešli (abych byl spravedlivý: já jsem ho přešel úplně, naštěstí jsem byl zadržen). Muzeum je nevelké (ostatně, co byste chtěli za muzeum o hudebním skladateli – i když Dvořákova hudba tam během prohlídky hrála), zdrželi jsme se v něm proto tak akorát do oběda. Oběd jsme nakonec absolvovali v restauraci kousek zpátky po cestě na břehu Labe (restauraci u nelahozeveského zámku nás příliš nezaujala hlavně co do ceny).

Po obědě jsme vyrazili na podzimní procházku, tentokrát poněkud technického charakteru – naše cesta totiž vedla okolo Centrálního tankoviště ropy, místa, kde končí ropovod Ingolstadt a kde jsou umístěny velké a rozlehlé zásobníky ropy (a taky jedna keška).

Cestu jsme zakončili ve Velvarech, malém středočeském městečku, z něhož jsme stačili navštívit v podstatě jen cukrárnu s výbornými zákusky a nádraží, kde jsme nastoupili na vlak.

Honza K.

Účastníci: Vláďa, Jirka+Honza, Martin+Honza,Marek+Petr