Za Josefem Ladou do Hrusic

19.4.2008

Výlet za Josefem Ladou měl určitou výjimečnost hned na začátku. Dosud nikdy jsme totiž nevyjížděli autobusem od stanice metra Depo Hostivař. Nutno především konstatovat, že oproti jiným stanicím metra, kde jsme začínali jiné výlety, tu je především podstatně horší počasí. Deštivo, pošmourno a zima. Někteří pravidelní účastníci mají zřejmě s touto konečnou své zkušenosti, a proto raději vůbec nedorazili. Sešlo se nás nakonec šest.
Pokud jde o dopravní služby, ani ty nejsou moc na úrovni. Autobus dorazil několik minut po čase odjezdu a do pohybu se dal až skoro se čtvrthodinovým zpožděním. To mě trochu zmátlo, takže jsme ve Svojeticích nevystoupili na té úplně nejideálnější zastávce a museli jsme jít kus cesty navíc po silnici. To bylo způsobeno zřejmě i tím, že s námi nejel Filip, který jinak bedlivě kontroluje cestu autobusu s mapou a který by nás jinak určitě upozornil, že máme ještě zůstat sedět.
Cestou obcí jsme se nicméně svorně shodli, že Svojetice stojí za starou bačkoru. Hned za vsí se ovšem nachází ranch, a tak se stali předmětem našeho zájmu zdejší koně. Projevovali se o dost přátelštěji než počasí a někteří se nechali i pohladit. Po tomto malém zdržení následovala cesta lesem, která byla místy zpestřena různými překážkami v podobě potoků, bahen a jezírek. Většina účastníků však tyto nástrahy zdolala úspěšně a bezblatně. Kolem jedné hodiny jsme tak ve zdraví dorazili do Ondřejova a nejprve jsme zamířili do obce na kus žvance.
Pohrdli jsme honosně vyhlížející pizzerií a zapadli do místní putyky, sice nevábné na pohled, ale již při polévce jsme nikdo nelitovali. A zde specielně pro Michala, který s námi tentokrát nebyl, musím poznamenat, že dvě třetiny účastníků si dali řízek.
Krásně naladěni a s naplněnými břichy jsme se vydali k areálu zdejší hvězdárny. Okolo hvězdárny se nachází krásně upravený park, v němž jsou umístěny různé zajímavosti, ať už přírodního, uměleckého nebo technického charakteru.
Když jsme se dosyta pokochali, vyrazili jsme přes les směrem k Hrusicím. Rodný domek Josefa Lady již nestojí, pouze je na místě, kde stával, umístěna pamětní deska. Ve vsi je nicméně útulná hospůdka, vyzdobená obrázky nakreslenými podle Ladových předloh, kde jsme se zastavili na točenou kofolu.
Z Hrusic nás už čekala jen kratičká cesta pěšky na nádraží do Mnichovic a odtud pak o něco delší cesta vlakem do Prahy.

Statistika:
Účast: 6 – HonzaK+MartinD, JirkaO+HonzaIII, MarekB+PetrP
Trasa: 18km – Svojetice, po silnici Svojetice-Na Vyhlídce, po zelené rozc. pod Černými Voděrady, po červené Ondřejov, po žluté Ondřejov-hvězdárna a zpět Ondřejov, po červené Šmejkalka rozc., po žluté Hrusice-Mirošovice žst.
Pamětihodnosti:
Restaurace: Ondřejov: U Kyclerů – výborné jídlo, hlavně polévka, ale zakouřeno; Hrusice: U Sejků – stylová výzdoba ladovskými obrázky